Spalování plastů - info

S příchodem topné sezony se na Vás obracím se žádostí o zamyšlení se nad problematikou spalování plastů v kotlech a kamnech na tuhá paliva.

Velká část z obyvatel naší obce ve svých domech tuhými palivy topí. Bohužel ne všichni topíte jen dřevem,  jsou mezi Vámi i takoví, kteří spalují plasty a podobné nevhodné látky, které do kamen určitě nepatří. Přílohou této aktuality je informační letáček, který se týká právě spalování nevhodných materiálů. Níže pod textem přikládám výtah z článku, který byl uveden na stránkách Krajské sítě environmentálních center. Jsou to informace velmi závažné a určitě důležité.

Žádám Vás důrazně, pokud ve svých domácích kotlech spalujete nevhodné látky, abyste tak nečinili. Vyrábíte tak toxické látky přímo u sebe doma a otravujete tak sebe, své blízké, své zahrady a plodiny, které zde pěstujete. Zplodiny, které ze spalování plastů vznikají jsou vysoce zdraví škodlivé.

V obci se provádí sběr plastů, využívejte této možnosti a chovejte se ekologicky.

Děkuji za přečtení, H. Jurčíková

Jak jistě víte, zbavovat se plastů jejich pálením je obecně velmi nevhodné a škodlivé (kromě toho pálení odpadů není zákonné). Spektrum a nebezpečnost spalin se však výrazně liší podle toho o jaký plast se konkrétně jedná a kde a při jaké teplotě se plasty pálí. Ve spalovnách (jakkoliv nejsou ideálním způsobem zneškodňování odpadů) je při hoření docilováno vysoké teploty a plyny vznikající hořením jsou následně nákladně čištěny, než vyletí z komínu do ovzduší. Při dokonalém spalování PET (polyetylen-tereftalátu), který je plastem obsahujícím v molekule pouze uhlík, vodík a kyslík, vzniká pouze oxid uhličitý a voda. Problém je, že v domácích kamnech a kotlích takového ideálního spalování jen těžko dosáhneme a plasty v sobě narozdíl od suchého dřeva nemají množství pórů a přístup kyslíku při hoření je v případě plastů včetně PET mnohem horší. Díky tomu jsou z hlediska pálení plastů nejméně škodlivé tenké nebarevné mikrotenové sáčky, u kterých je možno v pořádném neskomírajícím ohni docílit téměř dokonalého spalování. PET lahve jsou silnější a snadněji vzniká větší množství a spektrum škodlivin. Jimi se zabývala při hoření za obvyklých domácích podmínek studie A. N. Garcíi v roce 2003. 73% obsaženého uhlíku bylo spáleno na jeho oxidy, ale z toho přes 13% na toxický oxid uhelnatý (váže se na červené krvinky místo kyslíku). 15,6% plynů vzniklých hořením pak byly těkavé uhlovodíky (methan, ethen, toluen, karcinogenní benzen, aj.), 2,9% tvořily PA H (polycyklické aromatické uhlovodíky), z nichž většina působí negativně na zdraví organismů (např. silně karcinogenní benz(a)pyren vzniká v množství 30 mg na 1 kg spálených PET). V malém, ale značně proměnlivém množství se uvolňují i jedovaté dioxiny (ty vznikají dost i pálením nedostatečně proschlého dřeva). U plastů obsahující cyklické řetězce (polystyren aj.) a především další prvky (PVC (v řetezci chlor), polyurethany, aj.) je spektrum a nebezpečnost spalin ještě horší. Slyšel jsem o tom, že plastové etikety na některých PET-lahvích jsou přímo z PVC aniž by to z jejich označení bylo patrné. Pokud je to pravda, škodlivost spálení takové PET lahve by se ještě výrazně zvýšila (hořením PVC vznikají jedy jako vinylchlorid či fosgen!).

Toto jsou, jak jistě uznáte, dostatečné důvody pro to PET lahve nepálit. Znovu ovšem připomínám, že co a hlavně v jakém množství hořením vzniká, závisí velmi na podmínkách hoření. Nejhorší je doutnající přidušený oheň, když kamna nemají "správný tah" apod. Stanovit jasně negativní účinek na zdraví také není možné, protože vztah dávky a účinku zde není jednoduchý. Predikovatelnost ztěžuje fakt, že látky působí společně ve směsi, což je jiné, než kdyby působily každá zvlášť, jako při klinickém testování. Přirozeně však účinek stoupá s koncentrací škodlivin a délkou expozice. Záleží potom také hodně na zdravotním stavu a dispozicích konkrétního člověka. Karcinogenita a jedovatost mnoha látek vznikajících nedokonalým spalováním plastů však byla jasně prokázána.